Moravská Třebová očima 2.P

V dubnu jsme se vydali na exkurzi do Moravské Třebové. Jeli jsme osobním autobusem. Naše první zastávka byla u brány času. Byly v ní vyryty historicky důležité letopočty Moravské Třebové. Poté jsme se vydali na náměstí, kde jsme navštívili různé mázhauzy a také zámek. Na zámeckých zahradách zrovna krásně rozkvétaly stromy a nám se naskytla příležitost se s nimi vyfotit. Také byl pro nás v Latinské škole připraven zajímavý program zaměřený na ornament a folklor. Nakonec jsme se vyškrábali na kopec, kde stál hřbitov a v něm starší kostel na pomezí renesance a baroka. Kousek od hřbitova stála socha plačící Anny, což je hlavní postava místní pověsti. Od zdejšího místostarosty jsme se dozvěděli rozdíl mezi náhrobkem a náhrobníkem. Na konci exkurze jsme se vrátili zpět do Latinské školy vyzvednout si skleničky, které jsme si namalovali. Konečně už jsme seděli v autobuse a mohli se těšit na zítřejší písemku ze zeměpisu. Na tuto exkurzi budeme ještě hodně dlouho vzpomínat.

Anežka K., Josef V., Borys B., Magdaléna K., Martina Č.

 

Založení města, zámek a jeho významní majitelé

Zámek v Moravské Třebové patří mezi významné historické památky v České republice. Původně na jeho místě stál středověký hrad, který vznikl ve 13. století. Město Moravská Třebová bylo založeno na zeleném drnu kolem roku 1270 Borešem z Rýzmburka. Na konci 15. století získal město rod, ze kterého pocházel Ladislav z Boskovic, který zde nechal vystavět zámek v pozdně gotickém stylu. V roce 1509 město postihl velký požár, proto Ladislav přislíbil várečné právo každému, kdo si postaví kamenný dům. Později vlastnil zámek rod Žerotínů, z něhož pocházel Ladislav Velen ze Žerotína. Ten nechal zámek přestavět v renesančním slohu, který do českých zemí přišel z Itálie. Vznikl zde nejstarší renesanční portál „na sever od Alp“. Za vlády Boskoviců a Žerotínů se město hodně rozvíjelo a stalo se důležitým kulturním centrem. Do Moravské Třebové přijížděli učenci a umělci a město se nazývalo „Moravské Athény“. Majetek byl však Ladislavu ze Žerotína zkonfiskován po tom, co byl jedním z čelních účastníků stavovského povstání v roce 1620. 

Tomáš P., Bohuslav Š., Anežka V., Amálie V., Barbora K.

Historické mázhauzy

Moravská Třebová se může pyšnit svými renesančními mázhauzy, které se nachází po celém náměstí. Mázhauzy sloužily k uvítání návštěvy, jednání, schůzkám a především obchodním aktivitám. Právě proto byl jejich interiér velmi působivý. Sloužily hlavně jako obchodní a reprezentativní prostory. Během výletu jsme navštívili některé z nich – v Sázavě, v kavárně Johan a hlavně na městské radnici. Zde se nacházely zdobené sloupy, klenby i nábytek. Radnice byla v minulosti na pokraji zřícení, a proto její strop hydraulicky nadzvedli a celou, včetně sloupů, vyztužili železnými tyčemi. Viděli jsme krásy historické části Moravské Třebové v období baroka a renesance. Celý výlet se nám velmi líbil, a proto ho doporučujeme všem milovníkům historie.

Jan R., Martin S., Vít K., Natálie P., Emily K., Sarah P., Martin S.

 

Edukační program Rok na Hřebečsku – ORNAMENT

Edukační program byl zaměřen na Hřebečsko. To je oblast, kde v minulosti žili německy mluvící obyvatelé. Vysvětlili nám rozdíl mezi ornamentem a symbolem. Pomocí symbolů nás rozdělili do dvojic a dali nám obálky, ve kterých byly symboly, z nichž jsme měli poskládat ornamenty. Dostali jsme destičky, na kterých byl papír s úkoly, a my měli najít symboly a ornamenty na nábytku a věcech z minulé doby. Byly tam různé květiny a celkově věci z přírody, geometrické tvary a zvířata (např. pták). Podklad pod ornamenty byl barevný. K tomu jsme měli destičky s danými symboly a ornamenty. Když jsme to měli hotové, rozdělili jsme se na dvě skupiny, jedna šla na dílny a druhá měla volno. V dílnách jsme malovali na skleničky buď ornamenty z výstavy, nebo podle vlastní fantazie.

Laura B., Aneta K., Samuel H., Josef D., Adéla H., Adéla Š., Jolana S., Julie B.

 

Moravskotřebovská pověst O plačící Anně                                                                                                                                                   

Anna Gromesová, rozená jako Glaserová, byla dcerou revírníka Ignatia Glasera z vesničky Karlín nedaleko Moravské Třebové. Nešťastně se zamilovala do syna moravskotřebovského starosty – do Josefa Herknera. Zamiloval se i on do ní a čtyři roky si vyměňovali tajné milostné dopisy. Anna se za něho velmi chtěla provdat a Josef se snažil získat její rodiče na svou stranu, ale bohužel se mu to nepodařilo. Nakonec se Anna musela na příkaz rodičů provdat za linhartského rychtáře France Gromese. Krátce po nechtěné svatbě ji ale přemohla tuberkulóza, došlo k „vychrlení“ krve – stejně jako u její matky – a hned poté si pro Annu přišla Smrtka. Krátce po jejím pohřbu se ale začaly šířit zvěsti, že Josef otevřel Annin hrob, vyjmul ji, odnesl a znovu pochoval na své zahradě na Křížovém vrchu, odkud bylo velmi dobře vidět právě na linhartskou rychtu. Pověst praví, že cca o půl roku později v předvečer sv. Anny osvětlily cestu z města až k Josefově zahradě pochodně. Ohně prý vzplály i v zahradě, kde bylo osvětleno místo, které se velmi podobalo hrobu. Pochodně zde tvořily nápis: „Dir Dort“ („Tobě tam“) a „Es heisse Annenruhe („Ať se to tu jmenuje Annino odpočinutí). V pozadí prý hrála hudba a děj přitáhl pozornost řady obyvatel Moravské Třebové a i Linhartic. 

Elen K., Valentina K., Lenka B., Markéta D., Matěj B., Michal V.

 

 

Zveřejněno:

Předmět:

Školní rok: