Naši sekundáni Ráďa Fila a Matěj Kovář již počátkem jara zaujali porotu Amavetu svým projektem Vliv cigaret na lidské tělo a okolí, a to tak, že byli oceněni hlavní cenou v krajském kole. Odměnou jim byl poznávací zájezd po Francii.
Vyrazili jsme v neděli 28. května a statečně se vydali na strastiplnou cestu autobusem. Po dlouhých hodinách a stovkách kilometrů jsme se probudili v Paříži před slavným muzeem Louvre, kam mířily naše první kroky.
Najednou jsme se ocitli mezi nejcennějšími uměleckými díly všech dob, z jedné místnosti na nás vlajkou mává Svoboda vedoucí lid a posádka Voru Medúzy, ze druhé se na nás tajemně usmívá Mona Lisa, o kousek dál nás svou krásou uhrane Venuše Mélská a Níké Samothrácká nás přesvědčí, že futuristům navzdory je rozhodně krásnější než řvoucí automobil. Okolo nás jsou stovky a tisíce exponátů z doby pravěké až po 19. století. Je jasné, že nemůžeme vidět vše, máme jen necelé tři hodiny a program je nabitý…
Po obědě se vydáváme na pěší prohlídku Paříže. Počasí nám přeje a my se tak procházíme kolem staletí starých chrámů (Notre-Dame, stále v rekonstrukci) i moderních staveb (Centre Georges Pompidou). Nakonec se projdeme do slavných Champs-Elysées až k Napoleonovu Vítěznému oblouku, kde už nastoupíme do autobusu a jedeme se dostatečně nasyceni pařížskou atmosférou ubytovat.
Druhý den zahájíme ve vědecko-technickém muzeu Cité des sciences et de l’industrie a odpoledne pokračujeme v objevování města. Paříž je obrovská, plná památek a krásných míst. Víme, že nestihneme vidět vše, tak se na tu krásu chceme alespoň podívat pěkně z výšky. Eiffelova věž je nutností (stoupáme pěšky!), stejně tak Sacré-Coeur v malebné čtvrti Montmartre, z obou míst je krásný výhled na jinak naprosto placatou Paříž. Po celém dni na nohou a dvouhodinovém bloudění autobusu jsme až dlouho po půlnoci upadli do zaslouženého spánku.
Třetí den jsme se ráno zabalili a vyrazili s naším autobusem do Poitiers. Cesta byla dlouhá, takže jsme si ji ukrátili prezentacemi jednotlivých projektů. Všechny byly velmi zajímavé a podnítily mnoho dotazů a poučnou diskusi. Ani jsme se nenadáli a stanuli před Amboise, jedním z řady úchvatných zámků na Loiře. Kromě své malebnosti se tento zámeček může pyšnit i hrobkou Leonarda da Vinciho, která je však momentálně také v rekonstrukci. Na oběd jsme se zastavili v nedalekém Tours a potom už pokračovali do Poitiers, kde jsme se ubytovali a jehož historické centrum jsme si navečer prošli.
Ve čtvrtek jsme se zase zabalili, tentokrát už definitivně, protože vše pěkné zkrátka jednou končí. S Francií jsme se ale rozloučili ve velkém stylu v parku Futuroscope. Futuroscope vznikl jako evropský park obrazů, je to vlastně takový vědecko-technický zábavní park, kde si můžete zatančit s roboty, projet se jako navigátor ralleyového jezdce Sebastiana Loeba, dokonce se dostat doprostřed tornáda a okusit mnoho dalších nevídaných zážitků. Kluci proběhli skoro všechno a líbilo se jim tam moc, ale bylo na čase zvednout kotvy a vydat se směrem k domovu.
Opět nás čekala dlouhá noc v autobuse, po níž kluci krásně odprezentovali svůj projekt. Vysvětlili, jak se s tématem popasovali, co, jak a proč zkoumali, a poučeně zodpověděli všechny dotazy. Asi nejvíce zaujalo to, že se díky paní profesorce Kunderové kluci spojili s prof. Sedlaříkem ze zlínské Univerzity Tomáše Bati, který jim nabídl pomocnou ruku při zkoumání dalšího zpracování cigaretových nedopalků.
Unavení, ale plní nezapomenutelných zážitků jsme se v pátek večer dostali domů. Všichni tři jsme moc rádi, že se cesta, program, počasí i vše ostatní vydařilo. Tak uvidíme, s jakým projektem kluci přijdou příště…
