Dějiny školy
Počátky piaristického školství
Roku 1640 založila Frebonie z Pernštejna nadaci na podporu katolického školství v Litomyšli. Přivedla sem piaristy, jejichž řád měl vzdělávat chudou mládež v katolickém duchu. Piaristé navzdory odporu jezuitů a vládních míst úspěšně založili kolej, školu i kostel. Výuka se zaměřovala na čtení, psaní, počty, latinu a katechismus. Tělesné tresty byly omezeny, kladen důraz na hudební výchovu a kulturní život.
385 let litomyšlského gymnázia
Rozvoj vzdělávání v 17.–18. století
Od roku 1674 fungoval i dvouletý filozofický ústav, podmínka pro studium teologie, medicíny či práv. V 18. století se zde vyučovala i matematika a fyzika. Ač školy vznikly v rámci protireformace, staly se významným osvětlovým centrem a přispěly k formování českého národa.
Gymnázium v 19. století
Gymnaziální kodex z roku 1818 ustavil šestitřídní školy. Litomyšlské gymnázium patřilo mezi nejvýznamnější v zemi. Vyučovalo se latinsky a německy, rozvíjely se sbírky a knihovny. Významné osobnosti jako Purkyně, Jirásek nebo Šmilovský působily na škole či mezi jejími studenty.
Ve druhé polovině století se škola profesionalizovala a roku 1874 byla postátněna. Gymnázium se stalo centrem kulturního života, otevřelo se studentům z chudších vrstev a začalo se věnovat i praktickým oborům, jako je deskriptivní geometrie.
20. století – od válek k republice
Válka 1914–1918 přinesla útlum výuky a odchody studentů na frontu. Po ní byla postavena nová školní budova a gymnázium získalo reformní statut. Rozšířily se aktivity studentů o skauting, sport a cestování, v učitelském sboru se objevila první žena.
Protektorát přinesl tragédie – židovští studenti byli deportováni, škola byla několikrát vystěhována, výuka deformována nacistickou ideologií.
Po roce 1945 – proměny a reformy
Poválečné období vrátilo školu k běžnému provozu, obnovily se kulturní i sportovní akce. Události roku 1948 přinesly zásadní změny: zkrácení studia, odchody učitelů, ideologizaci výuky. V 50. letech škola fungovala jako jedenáctiletka s důrazem na pracovní praxi.
V 60. letech se gymnázium osamostatnilo, obnovilo čtyřleté studium a čelilo stísněným prostorovým podmínkám. Navzdory režimu žila ve škole kulturní a sportovní činnost.
Po roce 1989 – obnova a rozvoj
Sametová revoluce přinesla školní reformy a větší svobodu. Gymnázium obnovilo osmileté studium a přijalo jméno Aloise Jiráska. Pod vedením nových ředitelů se rozvíjely kontakty se zahraničím, modernizovalo se vybavení školy a rostla úroveň výuky.
Studenti dosahovali úspěchů na vědeckých soutěžích a škola hostila významné kulturní akce. Navzdory omezeným financím pokračovala modernizace, např. rekonstrukce učeben, rozvoj knihovny, instalace internetu a audiovizuální techniky.
21. století – stabilita a kvalita
Přelom tisíciletí byl ve znamení stabilizace. Gymnázium pořádalo významné akce, modernizovalo vybavení a udrželo kvalitní pedagogický sbor. Navzdory úsporným opatřením si škola zachovala vysokou úroveň a zůstává významnou vzdělávací institucí regionu.
