Maraton psaní dopisů 2018 na gymnáziu Aloise Jiráska

Autor: Šárka ChalupníkováPublikováno: 20. prosince 2018Zobrazeno: 1032×Zařazení článku: Sv, aktuality
Maraton psaní dopisů 2018 na gymnáziu Aloise Jiráska
Maraton psaní dopisů 2018 na gymnáziu Aloise Jiráska

Maraton psaní dopisů organizuje Amnesty International každý rok po celém světě. Cílem je napsat za jeden týden co nejvíce dopisů, které požadují vyřešení určitých lidskoprávních problémů, které AI předem vybere, a odeslat je daným úřadům či vládním orgánům, které s těmito problémy mohou něco udělat. Také je možnost poslat dopis samotným jednotlivcům, kteří reprezentují jednotlivé problémy, a povzbudit je tak. Letos jste mohli podpořit tyto případy:

Marielle Francová byla osmatřicetiletá matka malé dcery. Vyrostla ve slumu a ve své pozici v městské radě se neohroženě stavěla za spravedlivější Rio de Janeiro - sama jako černoška a bisexuálka se zastávala černošských žen, LGBT+ lidí, chtěla lepší život ve slumech a odsuzovala beztrestné policejní zabíjení. Podle expertízy důkazů se zdá, že kulka ze zbraně federální policie zabila i ji - zastřelili ji i muže, který řídil auto, ve kterém jeli. Vyšetřování se vede v přísném utajení. Marielle ale někdo umlčel stejně jako další obránce lidských práv.

Atena Daemiová byla aktivní mladá Íránka: Na Facebooku a dalších sociálních sítích se zastávala íránských žen nebo kritizovala trest smrti. Rozdávala letáky a zúčastnila se pokojného protestu proti popravě mladé dívky. Jednoduché akce, které ale bohužel v Íránu vyžadují hodně odvahy. A i Ateně se odvaha vymstila – její chování brala policie jako „důkaz” trestné činnosti a soud ho následně označil jako „zločiny proti národní bezpečnosti“ nebo „šíření antisystémové propagandy“. Odsoudili ji k sedmi letům za mřížemi v nespravedlivém procesu.

Gulzar Dujšenová v roce 2002 ochrnula na dolní část těla kvůli dopravní nehodě. Rok na to nečekaně zemřel její manžel, a tak se rázem stala jedinou opatrovnicí svých dvou malých dětí. Nikdy to ale nevzdala. Začala se setkávat s dalšími lidmi se zdravotním postižením, kteří pořádali akce v hlavním městě Biškeku. Snaží se prosadit, aby se lidé s hendikepem aspoň postupně dočkali rovnoprávnosti a nezávislosti: Setkává se se státními úředníky, organizuje školení pro řidiče autobusů nebo pořádá různé akce prostřednictvím sociálních sítí. Sama ale stále řeší ty nejzákladnější problémy – třeba překážky na cestě ke svým vchodovým dveřím. Ale hlavně každý den čelí diskriminaci ve společnosti, kde se od žen neočekává, že budou vystupovat se svými názory a lidé se zdravotním postižením jsou označováni za „invalidy“.

Vitalina Kovalová je ústřední osobností LGBT+ komunit na Ukrajině. Její problémy začaly, když se v březnu 2017 zúčastnila pochodu na Mezinárodní den žen. Byla napadena desítkou mladých mužů, kteří jí a dalším demonstrantům neumožnili projít – roztrhali plakáty a křičeli na ně hrozby. Vitalina šla na policii a podala stížnost. Ta se ale nikdy neřešila. Počet podobných útoků a zastrašování aktivistů na Ukrajině roste. Krajně pravicové skupiny se tak snaží zamezit šíření „nezdravých” inkluzivních hodnot. A stát s tím nic nedělá. Ale Vitalina nepřestává. Je to zkrátka odhodlaná aktivistka – ale je v ohrožení.

Nonhle Mbuthumaová, farmářka a průvodkyně, bojuje za svou komunitu proti důlní společnosti, která chce vytěžit titan na dědičném území jejích předků. Čelí ale výhružkám a zastrašování, dokonce přežila pokus o vraždu. Nonhle patří k tradiční komunitě Amadiba, což jsou původní obyvatelé s právem na území ve východní části Jihoafrické republiky. Jestli firma dostane povolení těžit, o své domovy, živobytí i smysl života přijde asi 5000 lidí. Nonhle proto nečeká se založenýma rukama a v roce 2007 založila s lidmi z pěti vesnic spolek na obranu svého území Amadiba Crisis Committee a je jeho hlasitou mluvčí. Od té doby ale čelí neustálým výhružkám.


Rozhodli jsme se opětovně uspořádat Maraton psaní dopisů, jak to již několik let děláme, letos však s výraznou změnou. Akci jsme spojili se školním Charity day, ve víře, že to pomůže úspěšnosti celé akce, která byla rozdělena do dvou částí. V první se jí mohla zúčastnit veřejnost, kterou představovali hlavně návštěvníci Charity day, který se konal v sobotu 1. prosince. V části druhé psali dopisy žáci našeho gymnázia, a to po celý týden od 3. do 7. prosince. Celkem se napsalo rovných 150 dopisů, což je o něco méně než minulý rok. Konkrétně se poslalo 18 dopisů na podporu Marielle Francové, 58 Ateně Diameové, 18 Gulzar Dujšenové, 19 Vitalině Kovalové a 37 Nonhle Mbuthumaové.

Lámali jsme si hlavu s tím, jak je možné, že se napsalo méně dopisů než při loňském ročníku, ale marně. Domnívám se, že jedním z faktorů by mohla být i absence charismatických lidskoprávních hrdinů (maskulinum), kteří by mohli přilákat zejména pisatelky dopisů, jedná se však pouze o odhad. Další možností je, že jsme to prostě špatně zorganizovali, ale jestli je to pravda, zjistíme až příští rok, kdy už budeme (snad) absolventy gymnázia a Maratonu se ujme jiná třída. Jsme moc rádi, že nás paní učitelka třídní Chalupníková angažovala po několik let v tomto projektu a těšíme se na další ročník.

vděčná oktáva

Děkuji mé oktávě, že se mnou do Maratonu vždy šla a věnovala mu čas a energii. A také moc děkujeme všem, kteří napsali svůj dopis.

Chalupníková Šárka

Přejít do samostatné fotogalerie (15 fotografií)

 
 
 
Zřizovatelem školy je Pardubický kraj
Školský portál Pardubického kraje - každý den nové informace ze školství Projekty EU Microsoft Partneři ve vzdělávání Vzdělávací centrum Evropské vzdělávací centrum Jazyková škola Cambridge zkouškové centrum