Oktáva na poslední literární exkurzi

Autor: Marie DřímalováPublikováno: 6. prosince 2018Zobrazeno: 148×Zařazení článku: Čj-L, aktuality, exkurze
Oktáva na poslední literární exkurzi
Oktáva na poslední literární exkurzi

V noční čas, kdy už jsou vzhůru jen nekalé živly, jsme my, studenti oktávy, ve hříšnou hodinu procitli, abychom vkročili do památného dne, dne naší poslední literární exkurze.

Poté, co jsme se s paní Chalupníkovou setkali na vlakovém nádraží v České Třebové, jsme se dozvěděli neblahou zprávu, která nás všechny velmi rozrušila. Paní Dřímalová ve Svitavách nastoupila do špatného vlaku! Rozhořely se vášnivé debaty o tom, kam asi dojede či pokolikáté už se to stalo (že to snad ani není možné, aby měl někdo takovou smůlu). Vše nakonec dobře dopadlo a paní učitelka vystoupila v Ústí, kde sedla na vlak do Brna a jela nám v patách.

V Brně jsme se dopravili z nádraží šalinou a pěšky k vile Tugendhat. Byli jsme varováni, že si možná vily ani nepovšimneme (ze strany od silnice vypadá jako obyčejná vilka), ale díky tomuto varování jsme si dávali pozor a vilu objevili snadno. Přivítala nás příjemná paní průvodkyně a začali jsme s prohlídkou. Její hřeb nám měl být odhalen hned na začátku – stroj na návleky na boty. Jeho důmyslnost spočívá v tom, že vložíte chodidlo s botou do nášlapného zařízení, které vám následně obalí botu igelitem a vlivem tepla ho upevní, to vše s nehoráznou spotřebou plastu. Následoval výklad o jednotlivých místnostech vily a tak dále. V průběhu prohlídky se k nám za bouřlivého potlesku připojila paní Dřímalová. Podívali jsme se také do suterénu a přilehlých zahrad, úschovny kabátů či komůrky pro zlobivé děti.

Po návštěvě vily jsme si dali „na čáře“ rozchod, ve kterém si každý dělal, jak bylo libo. Zhruba za hodinku jsme dojeli šalinou k augustiniánskému opatství, kde si nás vzal pod křídlo velmi sympatický pan průvodce (opravdu, lepšího průvodce nepamatuji). Provedl nás opatstvím, ukázal nám baziliku Nanebevzetí panny Marie a barokní knihovnu, dokonce pro nás i otevřel tajnou místnost, která ke knihovně patřila, i když to měl zakázané. Ve druhé části, kterou hodnotím jako již méně zajímavou, jsme byli seznámeni se životem Gregora Johanna Mendela v Mendelově muzeu. Mendel byl augustiniánským opatem, a proto má muzeum právě v opatství. K mému překvapení jsme byli provázeni opět stejným průvodcem a díky tomu se pro mě výstava a přednáška stala o něco zajímavější. Při odjezdu jsme všichni úspěšně nastoupili do správného vlaku a naše poslední exkurze skončila tak, jak už většina exkurzí končí (Česká Třebová → Litomyšl → domů).

S koly vlaku ženoucími se po kolejích přicházela nám na mysl i myšlenka, kterou jsme se snad všichni snažili zahnat. Naše poslední exkurze. Již nebude více hodin češtiny, zabitých učením se o věcech, které jsme se následně na našich výletech dozvěděli, již nebude více rozchodů, které bychom mohli využít k nelegálním činnostem jako „skok si na jedno“, již nebude více pajdání po památkách všeho druhu pod vedením naší milované paní Dřímalové. Blahořečíme vás, paní učitelko, a děkujeme vám! Blahořečíme všechny literární exkurze! Blahořečíme České dráhy, které nás vždy dovezly k cíli a nazpět, někdy i jinam, než jsme plánovali! Blahořečíme vzdělávací institut Gymnázia Aloise Jiráska, bez kterého by nic z tohoto nebylo, který nás dal dohromady! Blahořečíme i exkurze s paní třídní a jinými učiteli! A do důsledku blahořečíme Marii Terezii za školskou reformu! Co ztratíme, zjistíme až v okamžiku, kdy je to ztraceno a v tomto případě je to ztráta veliká.

Děkuji za pozornost,

Šimon Votřel

 

Připojuji jenom malé postskriptum: Šimon je mistrem hyperboly...MD

Přejít do samostatné fotogalerie (19 fotografií)

 
 
 
Zřizovatelem školy je Pardubický kraj
Školský portál Pardubického kraje - každý den nové informace ze školství Projekty EU Microsoft Partneři ve vzdělávání Vzdělávací centrum Evropské vzdělávací centrum Jazyková škola Cambridge zkouškové centrum