Aktuality Kontakty Školní rok Školská rada Studentský parlament OPS Fotogalerie Dokumenty Mapa

 

 

 

Reakce na dopis Pavla Koliska otištěný v regionálním tisku TRS ze dne 22. 2. 2007

 

Zaměstnanci Gymnázia Aloise Jiráska v Litomyšli se dne 26. 2. 2007 sešli na pedagogické radě a vyjádřili se k polopravdám a lživým výrokům v článku Jeden a půl roku na Gymnáziu A. Jiráska v Litomyšli.

Na jednání pedagogické rady bylo dohodnuto, že tato reakce bude zveřejněna na internetových stránkách školy po skončení konkurzu na místo nového ředitele školy.

Nedostatky týkající se rozpočtu školy, které ve svém článku uvádí pan Kolisko, jsou lživé.
Toto naše tvrzení lze doložit předávacím protokolem správy majetku gymnázia sepsaného k datu 10. 8. 2005. Jeho součástí byla m.j. příloha k čerpání rozpočtu.
Z ní vyplývá, že dle provedené uzávěrky byly finanční prostředky školy ke dni předání čerpány do výše 58,09%, což znamená, že nový ředitel měl k dispozici celý rozpočet odpovídající pětiměsíčnímu období roku 2005.
Nastupující ředitel měl tedy dostatek finančních prostředků k čerpání.

Byly financovány akce, jako např. nákup šatních skříní pro studenty školy, který se začal realizovat už za pana ředitele Karlíka, výměna žákovských lavic a židlí do dvou tříd, tabule do jazykových učeben, menší stavební a elektro práce. Provedla se modernizace ředitelny. Nakupovaly se učebnice a školní pomůcky pro žáky, odborné publikace pro pedagogy, knihy do učitelské i žákovské knihovny. Pedagogové se i nadále mohli zúčastňovat seminářů a školení.

To všechno by nebylo možné realizovat v případě "téměř vyčerpaného rozpočtu" dle tvrzení pana Koliska.

S mezinárodními aktivitami jsme začali už v první polovině 90. let, a sice vzájemnými studentskými výměnami mezi naším gymnáziem a střední školou v Rodenu, který je partnerským městem Litomyšle. Na toto mnohaleté přátelství navázaly kontakty s mezinárodní Evropskou školou z německého Karlsruhe, kdy pracovaly němčinářky na projektech v rámci programu Platon. Projekt spojoval školy ze šesti evropských zemí a také v jeho rámci měli naši studenti možnost poznat poměry na prestižní německé škole a v hostitelských rodinách.

Nejen za ředitele Koliska, ale také za ředitele Karlíka vyučovali na našem gymnáziu lektoři jazyků, především anglického, ale také dvě lektorky německé.

Bývalý ředitel Kolisko "se chválí" za svou podporu mezinárodních aktivit se školou RSG de Borgen v Leeku v Nizozemsku. Tuto výměnu pro školu zajistila jedna z vyučujících angličtiny díky osobním kontaktům, které v Nizozemsku má. Při první výměně, která musela být naplánována a uskutečněna ve velmi krátké době, spočívala veškerá příprava na ní a jejích kolegyních - vyučujících AJ. Informace nezbytné pro zajištění výjezdu do zahraničí si opatřovaly samy - osobními konzultacemi ve svém volném čase a s použitím vlastních dopravních prostředků navštívily českou partnerskou školu v Cerekvici nad Loučnou. Před výjezdem do zahraničí neměly k dispozici žádnou finanční hotovost. V té době ještě nebylo jisté, zda dostanou nějaké peníze na základě žádosti o grant v rámci Pardubického kraje. To, že obstaraly dárky do Nizozemska a všechny náležitosti spojené s výjezdem, pan Kolisko považoval za naprostou samozřejmost. Na tento první výjezd je vyslal bez mobilního telefonu.

Uvedené skutečnosti zmiňujeme dnes poprvé, podobné aktivity pro zdárný průběh nejrůznějších akcí byly zajišťovány v našem volném čase a z našich vlastních prostředků už vícekrát. Zmiňujeme se o tomto jen na základě nepravdivých informací o podpoře mezinárodních aktivit ze strany pana Koliska. Takovéto akce nemůže žádný ředitel uskutečnit bez svých učitelů.
Když studenti připravili pro své spolužáky prezentaci a besedu o návštěvě v Nizozemsku, pan Kolisko na tuto jejich akci ani nepřišel. Toto běžně platilo i o dalších akcích, pokud na nich nebyl osobně přítomen nikdo jemu nadřízený či nějakým způsobem potřebný, případně na nich nebyl nějak zainteresován.

K současným mezinárodním aktivitám naší školy je třeba přiřadit také projekty Eco-schools a GLOBE (zaměřeny na životní prostředí), které se začaly realizovat již za vedení pana Karlíka.

Pan Kolisko lživě informuje veřejnost o zavádění cizích jazyků na naší škole. Mezi své největší úspěchy řadí výuku japonštiny. Dík za tento nadstandard patří ale Městskému úřadu v Litomyšli, který měl příležitost sjednat lektorku - rodilou mluvčí - při jednáních o partnerství Litomyšle s městem v Japonsku. Samo Město přišlo s nabídkou na výuku, a dokonce zajistilo finanční krytí této výuky.
I v letošním roce Město na japonštinu finančně přispívá. Podíl bývalého ředitele na této výuce je minimální.
Spolupráci s Masarykovou univerzitou v Brně jsme vnímali jako prospěšnou, ale také oboustranně výhodnou. Sám pan ředitel se ale k akcím univerzity postavil velmi problematicky. První přednáška organizovaná MU Brno se nezdařila a nepřinesla našim studentům žádný prospěch, proto nám pan Kolisko na poradě sdělil, že tato akce nepatřila do jím sjednaného partnerství. Při druhé přednášce pan Kolisko nesprávně informoval přednášejícího doc. PhDr. Josefa Prokeše, Ph.D., takže si připravil materiály pro starší studenty. Přestože byl z tohoto přístupu poněkud rozčarován, přednáška byla výborná a studenti ji hodnotili kladně. Tuto přednášku pan Kolisko ignoroval.

Není jasné, co měl pan Kolisko na mysli tvrzením, že dbal o zkvalitnění vzdělávání pedagogů. Jisté je, že o totéž pečovali sami učitelé systematicky a dlouhodobě dávno před jeho nástupem do funkce ředitele gymnázia. Tato praxe se jeho přičiněním nijak nezměnila. Stejně tak vyvíjeli pedagogové nezávisle na panu Koliskovi vlastní iniciativu ve školní práci - a to ve výuce, ale ve značné míře i nad její rámec, což přesvědčivě dokládají desítky kvalitních exkurzí, přednášek, kulturních akcí, studentských úspěchů v nejrozmanitějších soutěžích, besed a setkání studentů s významnými osobnostmi domácí vědy i kultury z posledních let, o kterých jsou zmínky i jinde v tomto textu. O tom, že své vyučovací povinnosti učitelé plnili - což pan Kolisko zpochybňuje - svědčí skutečnost, že sám nepodnikl v této věci žádná prokazatelná opatření, kterými by musel své podřízené k plnění povinností nutit či alespoň vyzývat (nevíme o žádném kárném opatření či následné hospitaci). Znovu je třeba tuto partii Koliskova dopisu označit za snůšku ničím nepodložených pomluv směřovaných na pedagogický sbor gymnázia.

Dlouho jsme přemýšleli, s kterou paní učitelkou mohl mít pan Kolisko názorový střet týkající se pití kávy v době vyučování. Žádná učitelka si ničeho takového není vědoma. Je to nehorázné osočování, a pokud toto čte někdo neznalý situace, jistě má dojem, že na našem gymnáziu na prvním místě stojí pití kávy a teprve potom výuka. Pravdou však je, že nikdo z nás by něco takového neudělal.
Po dlouhém uvažování napadla jednu kolegyni určitá spojitost s jejími slovy, která řekla na schůzce se zástupci rodičů jednotlivých tříd v prosinci 2006. Na této schůzce byl přítomen také pan Kolisko a paní Kynclová a diskutovalo se o vzniklé situaci způsobené odvoláním paní Kynclové z funkce. Pan Kolisko uvedl některé nejasné důvody, proč odvolal paní Kynclovou. Jedním z důvodů byla "její nedostatečná kontrolní činnost pedagogů". Přítomná kolegyně vznesla dotaz, jak si pan Kolisko představuje ještě více kontrolovat pedagogy. Přestože si kolegyně myslí, že ona má smysl pro pořádek a zodpovědnost a že své pracovní povinnosti pečlivě plní, bylo pro ni neustálé připomínání řádu a pořádku stresující. Uvedla konkrétní případy, jak na ni špatně doléhá současná atmosféra ve škole způsobená panem Koliskem. Mimo jiné řekla, že "si už ani nedovolí sednout o velké přestávce ve sborovně a vypít si kávu s kolegy jako dříve, protože má obavy, aby náhodou nepřeslechla zvonění a nepřišla pozdě do hodiny". Nerada by poslouchala jeho případné výtky.
Na tomto je tedy zcela zřejmé, jak si pan Kolisko vymýšlí a překrucuje skutečnosti s cílem poškodit naši školu.

Pan Kolisko jednal nekorektně nejen se svými zaměstnanci, ale i s lidmi mimo naši školu. Dokladem toho může být zkušenost zástupce Křesťanské akademie, který nabídl panu Koliskovi přednášku s prof. Janem Sokolem. Jeho nabídku p. Kolisko akceptoval, ale nikomu ve škole o ní neřekl. V den konání přednášky(!) pan Kolisko oznámil organizátorům této akce a již přítomnému přednášejícímu, že na našem gymnáziu o přednášku této osobnosti nebyl zájem, a beseda se tudíž neuskutečnila.

Paní učitelka Hana Kolisková učila na naší škole již několik let před příchodem svého manžela. Byla aktivní a pracovitou učitelkou, ale nejevila zájem o týmovou a kolegiální práci v tom smyslu, že by o svých záměrech někoho předem informovala a nabídla mu spolupráci na uskutečnění svého konkrétního záměru. Fázi příprav dané aktivity (např. zajišťování grantu pro pobyt ve Francii) před ostatními vyučujícími tajila, zvláštním (stroze informativním) způsobem nám sdělila až výsledek svého snažení. Tím se sama připravovala o radost, kterou týmová práce přináší a naopak v momentě, kdy byla na místě triumfální a euforická nálada spojená s dosaženým úspěchem, dávala najevo svou nespokojenost a negativní vidění svého okolí. Nejspíš sama si vytvářela mylný názor o nezájmu a závisti svých kolegů tak, jak by si ji pravděpodobně přála jako zadostiučinění za svou námahu.
Opačný přístup měli angličtináři naší školy, kteří jí nabídli spolupráci při zapojení se do středoškolské soutěže s cílem získání grantu pro výjezd skupiny studentů do Evropského parlamentu ve Štrasburku. Tato úspěšná akce připravovaná učiteli jazyků na naší škole nebyla ojedinělá. Již v době minulého ředitele školy proběhly v rámci výuky jazyků nejrůznější poznávací výjezdy do zahraničí. Každá tato akce byla organizačně připravena vyučujícími a finančně zajištěna nejen z prostředků školy či studentů, ale i z peněz získaných na základě grantů - z EU, z KÚ Pardubice i finančním přispěním Města Litomyšl a od sponzorů. O efektu, který uvedené aktivity jazykářů na naší škole přinesly, hovoří každoroční úspěšné reprezentace našich studentů na jazykových olympiádách všech úrovní (včetně účasti v celostátní soutěži ve francouzském jazyce - úspěšná studentka nebyla ze třídy paní Koliskové).
Neochota paní Koliskové spolupracovat s ostatními vyučujícími se netýkala jenom aktivit v rámci výuky cizích jazyků. Patřila určitě mezi iniciativní kantory, ale její iniciativy byly úmyslně individuální, předbíhaly běžný časový harmonogram - např. její předvánoční výzdoba o víkendu, kdy se nikdo z nás nemohl do práce zapojit, protože o tomto "předtermínu" nebyl ani informován. Takto paní Kolisková úmyslně vyvolávala a sama prožívala dojem, že je jediná, kdo danou práci dokáže nebo chce zvládnout.
Není pravdou, že po jejím odchodu by ve škole neměl kdo pokračovat v mezinárodní spolupráci s Francií a započatých projektech. Jejich ukončení bylo vlastní aktivitou H. Koliskové.

Úspěchy studentů a absolventů naší školy jsou vnímány pedagogy jako úspěchy práce celého pedagogického sboru.
Dokladem jejich kvalitní práce je v první řadě úspěšnost absolventů při přijímacích zkouškách na VŠ : průměrná hodnota úspěšnosti našich absolventů se u čtyřletého studia pohybovala v posledních pěti letech kolem 81%, u osmiletého studia dokonce kolem 87%.

Účast a umístění našich studentů na předmětových olympiádách, soutěžích a ve středoškolské odborné soutěži dokumentuje, že učitelé naší školy kvalitně plní nejen své základní pracovní povinnosti, ale pracují nad rámec svých povinností a velmi často se věnují studentům i ve svém volném čase. Příklady úspěchů našich studentů :

Protože jsme zvyklí vážit si práce druhých, navštěvovat akce, které pořádá naše škola v prostorách budovy i mimo ni, mrzelo nás, že pan Kolisko si na naše akce často neudělal čas, dokonce i v případě, když se týkaly jeho aprobačních předmětů. Jako příklad chceme uvést akci pořádanou ve spolupráci s Pardubickým krajem a Městem Litomyšl v rámci projektu Mezi nebem a zemí. Nebyl na vernisáži, které se zúčastnili významní čeští architekti, ani na přednášce režiséra Radovana Lipuse. Na tuto, pro naše studenty významnou akci, se zdráhal poskytnout i malé finanční prostředky. Ignoroval i další akce jako Ekobesídka, přednášky v rámci spolupráce s Masarykovou univerzitou, Čertovské a adventní radovánky, přednášku PhDr. B.Altové - Karel IV. - dějiny spásy, prezentaci a besedu studentů o návštěvě Nizozemska, besedu o Madagaskaru a mohli bychom jmenovat další. Zájem nejevil ani o nadstandardní práci studentů, nezajímal se o školní kola olympiád a soutěží, nepřivítal účastníky okresního kola matematické olympiády a dalších akcí. Úspěšným studentům naší školy posílal pochvaly písemně, neocenil jejich práci před spolužáky. Stejně tak písemně uděloval napomenutí a důtky. Nebylo na naší škole zvykem, že by ředitel školy nepřivítal při přijímacích zkouškách uchazeče o studium. Nejprve jsme ho omlouvali velkou pracovní vytížeností, později jsme pochopili, že se účastní jen akcí, na kterých má osobní zájem nebo je pořádá jeho manželka.

Náš pedagogický sbor se neliší od kolektivů na jiných školách. Neuvědomujeme si žádné hluboké problémy ani v rovině lidské, ani na úrovni profesionální. Naše vztahy jsou korektní. Dokladem této skutečnosti je fakt, že spolupráce v minulosti byla a je i v současné době na velmi dobré úrovni a přináší studijní i pracovní úspěchy, jak je řečeno i jinde. Naopak události posledního období náš kolektiv semkly. Projevila se vzájemná solidarita zaměstnanců a smysl pro spravedlnost.

Zaměstnanci Gymnázia A. Jiráska v Litomyšli

 

stránka byla aktualizována 23. 8. 2008 v 15:30
sobota - 16. říjen
© 2005 Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl