Zpráva ze čtvrté ekotúry aneb Výprava za kukačkou

Autor: Filip JetmarPublikováno: 17. května 2009Zobrazeno: 17377×Zařazení článku: B-Ch, aktuality, exkurze, eco
Čtvrtá ekotúra (foto Filip Jetmar)
Čtvrtá ekotúra (foto Filip Jetmar)

Možná si řeknete: „Co je na kukačce?“. A přece, dnes je to jeden ze vzácných a ubývajících druhů naší přírody. Ovšem nemám na mysli ptáka kukačku obecnou, ale divoce rostoucí orchidej s ornitologickým názvem vstavač kukačka (též vstavač obecný Orchis morio). Existuje několik historických záznamů o jejím výskytu v oblasti mezi Vysokým Mýtem a Chocní, a tak jsme se v rámci čtvrté ekotúty rozhodli některá naleziště znovu prověřit. Výpravy se zúčastnilo 15 žáků 2.A, 5 žáků 6.P a jedna žákyně 5.P. A samozřejmě odborný doprovod a dozor v jedné osobě.

13. května 2009 jsme z Litomyšle vyrazili vlakem v 6:41, přestoupili v Chocni a z železného oře sesedli v Zámrsku před osmou ranní. Naše kroky směřovaly okolo Rzů k Dobříkovu. Hned za nádražím v Zámrsku se představil svým tlukotem slavík obecný, zajódlovala žluva hajní a od Dobříkova se hlásila kukačka obecná (no vida, i na tu se dostalo). Když jsme našli místo, kde bychom překonali řeku Loučnou, zamířili jsme k železnici, za níž nás čekal „ptačí ráj“ v podobě mokřiny a bývalého rybníka u Rzů.

Z tisícovek racků chechtavých byli někteří studenti úplně nadšení. V touze po co nejlepším záběru a zdařilém snímku toho skřehotavého mračna chtěli dojít až mezi hnízda do zblochanu. Naštěstí měli jen lehké letní obutí a někteří i kraťasy, a tak strach z vody, klíšťat, kopřiv a zápach nějaké zdechliny je od záměru odradily. Snad také pochopili, že rackům taková návštěva vetřelců škodí a že bohatě stačí, když jim tam v červnu lezou kroužkovatelé. I tak jsme se tu kochali půl druhé hodiny. Nad hladinou manévrovali 2 rybáci černí, na hladině dominovali lysky černé, poláci velcí a chocholačky. Vzácných potápek černokrkých jsem napočítal 16, dále 2 potápky roháče, 2 samce lžičáka pestrého, nejméně 3 samce čírky modré a dále kopřivky a pár labutí, který vodil dvě šedá mláďata (ta si po chvíli vlezla mamince na záda). Do rákosí hned u cesty přistál samec motáka pochopa se stavebním materiálem pro hnízdo, v pobřežní vegetaci se překřikovali rákosníci proužkovaní, rákosníci obecní, bramborníčci hnědí a strnadi rákosní. Na louce za rybníkem jsme vyplašili skupinu 7 jespáků bojovných, kteří dosedli asi 50 m od nás a chodili v trávě jako nějaké malé slepice. A abych ten výčet uzavřel, na trase Rzy – Dobříkov – Sruby – Dvořisko nás téměř na každém poli doprovázely čejky chocholaté, nejvíc jich ale bylo právě na Rzech.

Prošli jsme Dobříkovem (s malou zastávkou na nanuka) a za obcí zatočili vpravo ke Končinskému rybníku, kde hladinu ovládly 4 labutě. Jinak byla hladina prázdná, jen v koutě se krčili 2 roháči a lysky. Zato na konci hráze na nás pokřikoval párek kulíků říčních a z břehu rybníka se postupně zvedli 2 pisíci obecní a 2 jespáci bojovní. Po kraji pestrobarevné louky plné kohoutků (zase ornitologické jméno), kopretin a pryskyřníků jsme došli na poněkud zamokřenou luční enklávu mezi rybníky Končinský a Podedvorní. Zde upoutaly žlutě kvetoucí kosatce a mě taky žluťuchy lesklé, které rovněž začínaly kvést. Po dřevěné lávce jsme přešli přes vodní kanál na pole, kde se opět proháněly 2 čejky, a taky zajíci.

Už poměrně svižným tempem jsme prošli kolem rybníka Rutník, kde jsme na loukách marně hledali nějaký vstavač. Na sousedním rybníku Netušil (téměř bez vody) chodili 2 rackové, čejka, vrána. V severním cípu rybníka se za rákosím skrývalo 8 jespáků bojovných – dnes měli asi nějaký sraz, mejdan, letecký den, anebo že by se účastnili manévrů NATO? Za rybníkem u trati o sobě dávala vědět vytrvalým „dze, dze, dze, dze“ cvrčilka říční, ale to už jsme spěchali ke Dvořisku dále pátrat po kukačkách. Nakonec jsme se do louky, kde podle mých dobrých zdrojů určitě rostou, vydali jen čtyři. Ostatní, zjevně unavení, ulehli na asfaltku a z povzdálí nás sledovali (a zřejmě si o nás mysleli svoje). Po chvíli hlásím první vstavač, a když se rozhlédnu kolem sebe, jsou jich tu skutečně desítky, možná stovky. Bohužel, všechny už jsou odkvetlé, takže jsme se moc nepokochali. I tak jsem ale spokojen, neboť vstavačům kukačkám se tu zjevně daří. Přes přírodní památku Vstavačová louka a les s konvalinkami a doupnými duby jsme dorazili do Chocně, kde jsme naše putování zakončili v parku na místní atrakci - lanovce. Žádnou další orchidej jsme ale už nepotkali.

Přejít do samostatné fotogalerie (13 fotografií)

 
 
 
Zřizovatelem školy je Pardubický kraj
Školský portál Pardubického kraje - každý den nové informace ze školství Projekty EU Microsoft Partneři ve vzdělávání Vzdělávací centrum Evropské vzdělávací centrum Jazyková škola Cambridge zkouškové centrum