Z přednášky, která se v naší aule uskutečnila na prahu jara 18. března, vál opravdu svěží, jarní vzduch. Ne že by dané téma bylo samo o sobě pozitivní a povzbudivé, ale pozitivní a povzbudivé bylo vystupování a osobnost samého přednášejícího. Zavítal mezi nás Jiří Stránský, spisovatel, scénárista, dramatik, překladatel, ale také skaut a politický vězeň, aby se s námi podělil o své bohaté zkušenosti a prožitky, které naplnily jeho dlouhý život. Jako spisovatel má na svém kontě řadu titulů, k nejznámějším patří próza Zdivočelá země, která byla v roce 1977 zfilmována. Za čtyři řady tohoto seriálu byl Jiří Stránský oceněn v roce 2013 Cenou Josefa Škvoreckého. Autor také řadu let působil ve funkci prezidenta Českého centra Mezinárodního PEN klubu.
Našemu setkání s touto osobností předcházela společná školní prezentace filmu Bumerang, který vznikl podle scénáře Jiřího Stránského. Autor do filmového scénáře vtělil řadu svých vlastních autentických prožitků a setkání se skutečnými lidmi, vězni, s nimiž procházel těžkých 8 let komunistickými lágry. Ze slov samotného autora vyplynulo, že bohatství prožitků, charakterů a osobních příběhů, s nimiž se během svých vězeňských let setkal, nebylo možné zdaleka obsáhnout, ať už v knižní nebo filmové podobě. O svých těžkých a jistě deprimujících zážitcích z dob věznění však Jiří Stránský nemluvil s hořkostí ani zlobou, ba naopak, jeho vyprávění se neslo v odlehčené, až humorné poloze. Přesto však v nejhlubší rovině jeho sdělení bylo cítit tíhu utrpení, které hluboce poznamenalo životy tzv. muklů. Silným okamžikem ve vyprávění bývalého vězně byla otázka odpuštění všem, kteří ho mučili, soudili a věznili. Odpuštění podle slov Jiřího Stránského pomohlo lépe snášet všechno ponižování a utrpení těch let.
Setkání s Jiřím Stránským znamenalo setkání s temnými stránkami naší národní historie, ale také s povzbudivým příkladem, že tragické životní situace nemusí zákonitě vyústit v tragické popření života, ale mohou se dokonce přetavit v moudrý životní nadhled .