„Cesta ze tmy do světla…“
Touto metaforou lze vyjádřit obsah přednášky královéhradeckého biskupa Dominika Duky, kterou si v úterním dopoledni vyslechli studenti kvinty, sexty, I. a II. ročníku.
Biskup Duka hovořil o významu tohoto období, jímž začíná u křesťanů nový liturgický rok. Připomněl, že počátky slavení adventu se objevují již koncem 4. století v jižní Galii a Hispánii.
Vysvětlil také, odkud přišly do českého adventu typické symboly tohoto období – adventní věnec se čtyřmi svícemi (Německo), liturgické barvy apod.
Svůj výklad zpestřil mnoha zajímavými souvislostmi literárními (starozákonní knihy Izaiáš, Jeremiáš), etymologickými (Mesiáš, Jahve, Jehova) i dějepisnými (datace Kristova narození, gregoriánský kalendář aj.).
Zajímavou přednáškou naplnil poslání Řádu bratří kazatelů (Ordo fratrum praedicatorum – odtud OP). Dominikáni, jak zní také jiný název tohoto řádu, se věnují vyučování, bádání, ediční a publicistické činnosti, duchovní péči o studenty.
Obsah adventní doby výstižně vyjadřují staré české adventní písně, které odkazují na biblické texty, převážně prorocké. V jejich pojetí je advent dobou, kdy se máme ztišit, zastavit, zamyslet… a těšit se:
„Vesele zpívejme, Boha Otce chvalme,
že nám Syna svého jednorozeného
dal na vykoupení národa lidského.“
(Text Lukáš Pražský 1501, nápěv Vyšebrodský sborník, 1410)