Hostem litomyšlského gymnázia byl 6. listopadu František Kinský. Tomuto elegánovi se smyslem pro humor je okázalé vystupování cizí, přestože v jeho žilách koluje modrá krev.
František Kinský pochází z kostelecké, hraběcí větve rodu Kinských, jejichž rodinný strom koření hluboko ve 13. století v okolí Litoměřic. Původně méně významný vladycký rod získával v průběhu staletí na významnosti. Z rytířského rodu se posléze stal rod panský šlechtický a v 18. století patřili Kinští k přední české aristokracii.
František Kinský během přednášky bohatě okomentoval historii svého rodu a za doprovodu promítaných fotografií a obrázku svého rodokmene studentům představil své předky. Bez ostychu nazýval nejstarší z nich podvodníky, jelikož k povýšení Kinských do panského rodu přispělo i zfalšování jistých dokumentů.
Důležitým mezníkem výkladu byl rok 1948. Důsledky komunistického převratu dopadly i na rodinu Kinských, konkrétně dědečka a otce Františka Kinského. Rodina přišla o kostelecký zámek a otec Františka Kinského byl za údajné sabotérství odsouzen ve vykonstruovaném procesu ke dvěma letům odnětí svobody. František Kinský vzpomínal na sebe, jako malého chlapce, kterému nešlo na rozum, proč navštěvují tatínka oblečeného v županu. Zavzpomínal i na veselejší historky z dětství, kterými se sžil s posluchači a možná i změnil jejich představy o aristokracii, jakožto o společenské vrstvě žijící bezstarostně a v přepychu.
Kostelecký zámek se rodině v roce 1992 vrátil a i zásluhou Františka Kinského dnes stojí na obdiv zrekonstruovaný i s rozlehlým parkem. Františku Kinskému dnes činí radost především pořádání výstav a různých akcí v prostorách zámku, který připomíná existenci jeho rodu s neobyčejně dlouholetou historií.
Anna Hanušová