Historická realita versus fikce v díle Aloise Jiráska
Výuku v předvánočním týdnu zpestřila studentům sexty, septimy, 2. a 3. ročníku zajímavá přednáška dr. Tikovského.
PhDr. Ondřej Tikovský, Ph.D. je kancléřem a tiskovým mluvčím Univerzity Hradec Králové. Z titulu své funkce spravuje agendu rektora a dalších akademických funkcionářů univerzity a vydává Zpravodaj UHK. Současně také působí na několika odborných pracovištích Filozofické fakulty UHK – Katedře archeologie, Katedře jazykové přípravy a v Historickém ústavu.
V dvouhodinovém programu se dr. Tikovský zaměřil na tvorbu Aloise Jiráska – našeho nejvýznamnějšího autora historické beletrie – a také pedagoga, který působil 14 let na našem gymnáziu jako profesor dějepisu a zeměpisu.
Jiráskovo rozsáhlé dílo mapuje naše dějiny od dob mytických přes husitství, dobu pobělohorskou až po národní obrození. Autor vytvořil nejrozsáhlejší a nejucelenější obraz českých dějin. Jiráskovi se však často vyčítá, že naši národní historii idealizuje, že ji interpretuje podle dobové poptávky.
Dr. Tikovský se podrobněji věnoval rozsáhlému románu Temno, dílu, které zachycuje morální a kulturní situaci národa v období protireformace. Tento román byl vydán v době první světové války a sehrál pozitivní roli při posílení národního sebevědomí. Název románu se – jak známo – stal synonymem pro dobu pobělohorskou. Přednášející připomněl hlavní dějovou linii – osudy členů rodiny tajného evangelíka myslivce Machovce, zmínil působení jezuitského řádu, zvláště proslulého patera Antonína Koniáše. V množství informací zazněla jména historiků Josefa Pekaře a Zdeňka Kalisty, „specialisty na české baroko“. Zacitoval z epigramů K. H. Borovského (Českých knížek hubitelé lítí…), z dobových reakcí – pamfletů – na kanonizaci Jana Nepomuckého (1729).
Studentům přiblížil práci s historickými prameny – farními matrikami, soupisy exulantů a dalšími archivními dokumenty. Výsledky této práce dokazují, že hlavní dějová linie v Jiráskově vrcholném románu je historicky pravdivá, že protagonisté Temna skutečně žili a byli perzekvováni a mnohdy také krutě mučeni.
Dr. Tikovský zapůsobil na posluchače – studenty i pedagogy – nejen mírou svého odborného rozhledu, ale projevil se i jako vynikající a kultivovaný rétor.