V pondělí 17. 12. se na naší škole uskutečnila beseda s Markétou Kutilovou, novinářkou a publicistkou, která pochází z Poličky. V minulosti pracovala jako redaktorka Lidových novin a také jako korespondentka zahraničních deníků Wiener Zeitung a The Guardian. V současné době spolupracuje s Českou televizí, konkrétně s pořadem Reportéři ČT. Jako projektová koordinátorka působila na zahraničních misích Člověka v tísni (Írán, Srí Lanka, Haiti), v posledních letech dokumentovala válku proti Islámskému státu, pravidelně jezdí do oblastí severní Sýrie a Iráku.
A právě problematika Sýrie byla hlavním tématem přednášky. Paní Kutilová hovořila o příčinách konfliktu v Sýrii – o příčinách veřejně známých, ale také o důvodech zákulisních, o kterých se tolik nemluví.
Ústředním tématem přednášky byla dnešní podoba Sýrie. Dozvěděli jsme se, jaké je současné rozložení sil v Sýrii. Paní Kutilová popsala pozici Bašára Asada, Kurdů nebo v Sýrii téměř poraženého Islámského státu. Řeč přišla také na Turecko a Saúdskou Arábii a jejich vliv na konflikt v Sýrii. Tématem byla i pozice Ruska a jeho motivace k účasti v konfliktu. Zajímavý rozměr má syrská válka také pro Severoatlantickou alianci. V severní Sýrii totiž paradoxně stojí proti sobě dvě největší armády NATO – armády USA a Turecka. Paní Kutilová nastínila otázku Sýrie jak z politického, tak z novinářského úhlu pohledu. I přesto, že přednáška nebyla zrovna optimistická, tak věřím, že nejsem jediný, komu se líbila a koho obohatila.
Několik dnů po přednášce jsme se z médií dozvěděli, že dojde ke stažení vojáků USA ze Sýrie. Tento krok může mít negativní následky zejména pro Kurdy, kteří žijí kromě Iráku a Turecka také na severu Sýrie. Kurdové během konfliktu bojovali proti Islámskému státu i proti režimu Bašára Asada. Asad v minulosti nebyl příznivě nakloněn kurdskému etniku, a tak je reálná hrozba, že se bude mstít za jejich pozici během konfliktu. Hrozbou pro Kurdy je i Turecko. To využilo nepřehledné situace a v průběhu roku 2018 si přivlastnilo části území v severní Sýrii. Po odchodu USA hrozí rozsáhlejší invaze Turecka, a to zejména na území, kde žijí Kurdové. Také na území Turecka žije významná kurdská menšina a má se zdejší vládou napjaté vztahy. Turecká vláda například v roce 1991 zakázala veřejné užívání kurdštiny. Je tedy zřejmé, že ani pro syrské Kurdy by nebyla turecká nadvláda ničím pozitivním.
Václav Tobek